Asi většina z nás má nějaký svůj sen. Když jsem byla malé dítě a později mladá holka, můj sen byl být hubená. Od svého dětství až do dvaceti let jsem byla malá, roztomilá, ale tlustá… Alespoň tak jsem to slýchávala kolem sebe.
Takže když udeřila puberta a všechno kolem toho, všechna moje energie se soustřeďovala pouze na to zhubnout, líbit se. Nastal nekonečný kolotoč diet, hladovění, úmorného cvičení a výsledek? Žádný!! Takže jsem to na chvíli vzdala, abych pak začala znova a točila se neustále v kruhu bez výsledku.
Čím více zmařených pokusů, tím méně motivace. A tak to šlo celou střední. Po maturitě jsem odjela pracovat do Londýna a tam jsem se dopracovala na své historické maximum 72kg. Byla to hrůza, zoufalství. Všechno se točilo jen kolem postavy. Jít si koupit něco hezkého na sebe? Jít s holkami někam do klubu, když všechny jsou hubenější než vy? Být pro kluky atraktivní? Vždy jste byla jen super kamarádka. Sebevědomí na nule, přinejlepším.
Asi první takový menší krůček k lepšímu nastal, když jsem se odstěhovala do Brna. Bydlela jsem kousek od jednoho malého fitness studia, které bylo čistě jen pro ženy. Takže hurá, něco pro mě. Žádný muž, takže jsem se nestyděla a já se začala pomalu seznamovat s posilováním. Do té doby to byl jen samý aerobic nebo běh. V té době byla nabídka skupinových cvičení velmi malá, a šlo hlavně o aerobní aktivity.
Posilování mě začalo bavit. Tělo sílilo, ale k čemu to bylo, když na něm byla stále ta vrstva tuku. Takže jsem posilovala a stále snila…teď o té vytesané postavě, jakou měla ta děvčata na plakátech v posilovně a taky teď už o práci osobní trenérky. Ale všechno se odkládalo na dobu AŽ..až budu hubená, až budu mít takovou postavu, kterou mají ostatní trenérky, až až až…L
Uplynuly asi dva roky. Mezitím jsem se přestěhovala zpátky do mé rodné domoviny a začala pracovat v jedné místní firmě. A poprvé za několik let jsem si začala všímat, co jím a kdy jím. Do té doby u mě převládala nepravidelnost a jedla strašně málo, což jsem tenkrát netušila, že je to špatně. Takže jsem si začala více všímat stravy než pohybu a ejhle..začaly se dít změny. Hubla jsem.
Uběhlo dalšího půl roku, kdy jsem zhubla asi 10kg, změnila práci a za další rok jsem pomalou, ale trvalou cestou zhubla dalších 6kg. Teď jsem byla o 16kg lehčí a já si konečně mohla začít plnit sny. Ten první? Práce osobní trenérky. V roce 2009 jsem začala a úspěšně dokončila kurz osobního trenéra. A pomalu, ale jistě se v mé hlavě začala rodit myšlenka na vlastní fitness studio. Ale jak na to? Kde začít? Kde vzít peníze? Teď zpětně vidím, kolik překážek jsem musela překonat a kolik odhodlání jsem do toho musela dát.
Během dalších dvou let jsem prošla několika kurzy zdravé a redukční výživy a stále směřovala myšlenky na vlastní fitko. První jsem uvažovala otevřít s kamarádem velké fitko, klasickou činkárku, jak pro muže, tak pro ženy. Ale stále jsem tak nějak vnitřně cítila, že to není to, co chci. A jako začínající podnikatelka jsem se opravdu netoužila zadlužit na hodně dlouho a s nejistým výsledkem.
Pak zasáhl sám život, jak už to bývá. Otěhotněla jsem a odešla z práce na mateřskou. S tím jsem si myslela, že jdou moje plány do chládku na hodně dlouho. Ale omyl. Už během těhotenství jsem začala mít pár klientek na změnu jídelníčku a tak to samo k sobě přišlo, že jsme začala radit i se cvičením a pomalinku se to začalo nabalovat.
Během prvního roku na mateřské už jsem cvičila s děvčaty v jedné malé místnosti v naše domě nebo venku. S tím jak rostl počet klientek, jsme s manželem přestěhovali cvičení do další větší místnosti, s kapacitou jen 4 děvčata. A stále jsem silněji cítila, že je to tahle cesta, kterou se chci vydat.
Mateřská utekla a já stála před velkým rozhodnutím. Vrátit se do práce nebo začít podnikat na plný úvazek? Řeknu Vám, že těžší rozhodnutí jsem zatím v životě neměla. Na jedné straně vratká jistota, jistý přísun financí, ale nesvoboda a stále být někomu podřízená. A na straně druhé nejistota, ale možnost být vlastní paní a to nejdůležitější, dělat v životě to, co Vás baví. Takže po nějakém váhání jsem se rozhodla začít podnikat naplno.
Velké díky patří manželovi, který fungoval jako otec na 300% a já se mohla věnovat práci. Zrekonstruovali jsme spodní část našeho domu a předělali ho na menší funkční studio pro ženy. Z kapacity čtyř děvčat jsme se dostali na kapacitu 10 děvčat na lekci a k funkčnímu posilování posupně přidali TRX, Jumping a další cvičení zaměřené na posilování s vlastní váhou.
Nyní bylo jedno studio v provozu a přes všechny překážky, které nám úřady házely pod nohy, jsme se dostali a teď byl čas uvažovat, co dál.
Ke studiu jsme chtěli otevřít menší obchůdek se zdravou výživou, ale tak nějak náhodou při hledání vhodných prostor, jsme našli skvělé místo, které se úplně hodilo na další studio. A další plán byl na světě. Otevřít další studio, tentokrát i pro může. Kusanec jsem si vzala obrovský, ale mám ráda výzvy, tak bylo rozhodnuto.
Nové studio ve Šternberku se teprve otevře a já doufám, že se to všechno podaří a i když problémy budou, práce bude hodně a starostí bude hodně, tak pořád pevně věřím, že jsem před dvěma leta udělala dobře, když jsem dala výpověď a začala dělat něco, co mě naplňuje a baví.